Spirituál kvintet: Kocábka

Já mám kocábku náram-náram-náram,
kocábku náram-náramnou.

Pršelo a blejskalo se sedm neděl,
kocábku náram-, náramnou.
Noe nebyl překvapenej, on to věděl.

Já mám kocábku náram-náram-náram,
kocábku náram-náramnou.

Archa má cíl, archa má směr,
plaví se k Araratu na sever.

Já mám kocábku náram-náram-náram,
kocábku náram-náramnou.

Šem, Nam a Jafet byli bratři rodní,
Noe si je svolal ještě před povodní,
Kázal jim uložiti ptáky, savce,
„Ryby nechte, zachrání se samy hladce.“

Já mám kocábku náram-náram-náram,
kocábku náram-náramnou.

Archa má cíl, archa má směr,
plaví se k Araratu na sever.

Já mám kocábku náram-náram-náram,
kocábku náram-náramnou.

Přišla bouře, zlámala jim pádla, vesla,
tu přilétla holubice, snítku nesla,
Na břehu pak vyložili náklad celý,
ještě že tu starou dobrou archu měli.

Já mám kocábku náram-náram-náram,
kocábku náram-náramnou.

Archa má cíl, archa má směr,
plaví se k Araratu na sever.

Já mám kocábku náram-náram-náram,
kocábku náram-náramnou.

Já mám kocábku náram-náram-náram,
kocábku náram-náramnou!